Okna a dveře v domě

Výběr v dřívějších letech byl poněkud jednodušší. Nyní je nám nabízena široká škála výrobků. Používají se plastová, dřevěná (známé pod výrobním označením eurookna) a hliníková okna a dveře. Ovšem jaký materiál si vybrat je poněkud složité říci. Záleží na našich požadavcích, popř. požadavcích projektanta, architekta.

O použití rozhoduje především tepelněizolační vlastnost (dnes musí minimální požadavky splňovat všechny výrobky bez rozdílu materiálu). Tahle schopnost spočívá zejména v možnosti napojení na vnější zateplovací systém, aby nedošlo k narušení spolupůsobení prvků konstrukce (tvorba plísní, trhlin apod.).

Pozor na teplý rámeček

Z hlediska tepelných ztrát u oken, velkou měrou přispívají i izolační dvojskla nebo trojskla. Do rámu jsou uloženy pomocí distančního rámečku (pro lepší kvalitu je tzv. „teplý“ rámeček z plastu, nikoli z hliníku), ten určuje vzduchovou mezeru mezi skly (zpravidla 16 mm), která je vyplněna inertním plynem (argon, krypton, xenon aj.).

Rámu okna musí být umožněna dilatace, aby v budoucnu nedošlo ke zkroucení rámů, ke špatnému zavírání křídla a jiným provozním problémům.

Okna a dveře nás musí ochraňovat i před povětrnostními vlivy.

Kvalitu ochrany nám zajišťuje „funkční“ spára (prostor mezi křídlem a rámem). Ta nesmí dovolit zatékání vody a musí omezit infiltraci vody (zajištěno dešťovou a větrovou zábranou – dvoustupňové těsnění kolem rámu křídla okna). Schopnost odolávat vodě a vlhkosti není možné vyčíst z technických parametrů udávaných výrobci!

Dále by okna a dveře měly zvukově izolovat, umožňovat dokonalé větrání (řízené, či rekuperací) a zajistit, aby během užívání nedocházelo k vypadávání křídel apod.

Stavíme-li rodinný dům, tak nejčastěji šáhneme po plastových nebo dřevěných oknech či dveřích. Hliníkové výrobky se využívají zejména u občanské vybavenosti, u předsazených výloh (tam kde počítáme s mechanickým namáháním) apod.

Plastové výrobky s minimální údržbou

Při koupi oken a dveří jistě nepočítáme s tím, že je budeme za chvíli měnit. Životnost plastu se počítá cca 25 let, stejně jako dřevěná. Využití se liší hlavně v údržbě. Plastová okna se udržují omýváním běžnými prostředky. Okna dřevěná vyžadují jednou za 8 – 10 let provést nový krycí nátěr (pro zlepšení povrchu se jednou za rok natírají glazurovacím nátěrem).

Obecně lze říci, že není rozdíl mezi plastovými či dřevěnými okny. Všechny výrobky splňují stejné požadavky, a tak největší roli při jejich volbě hraje cena (plast je o 20% levnější než dřevo) a estetika ovlivněná tradicemi a zvyklostmi.