Skleníky, fóliovníky a pařeniště

Jak název skleníků napovídá, jde o stavby, které jsou stavěné primárně ze skla. V současnosti se však sklo stále častěji nahrazuje materiálem neméně vhodným pro účely skleníku – plastem. Celoplastové skleníky mají oproti svým skleněným protějškům hned několik výhod, z nichž tou největší jsou tepelně izolační vlastnosti. Sklo je navíc velice křehké a tak i citlivé na jakékoliv nárazy. Stále častěji se proto pro stavbu skleníků využívají materiály jako plexisklo, nebo polykarbonát. Tyto materiály se vyznačují nízkou cenou, snadnou manipulací, vhodným kompromisem mezi izolací a propustností světla a také, v porovnání se sklem, svou “nerozbitností.“

Na co skleník?

V minulosti skleníky sloužily hlavně pro úspěšnější pěstování plodin, jimž naše tepelné, vlhkostní, nebo povětrnostní podmínky nesvědčily. To se sice v současnosti nezměnilo, stále častěji však skleníky představují ozdobný prvek v zahradě, díky snazšímu pěstování okrasných rostlin.

Typy skleníků

Existují dva hlavní typy skleníků. Skleník celoskleněný má ze skla (či plastu) jak střechu, tak všechny stěny. Skleník zvaný “střecha“ je zděná stavba se skleněnou pouze střechou, nejčastěji svažovanou ke slunnější straně. Těmto skleníkům se u nás přezdívá také “japany“.

A co fóliovník či pařeniště?

Fóliovník v podstatě není od skleníků nijak odlišný, co se týče velikostí, či tvarů. Jediným rozdílem mezi nimi je stavební materiál. Jak název napovídá, místo skel se používají fólie. Je důležité správně zvolit fólii a nezapomenout na větrání. Vzhledem k naprosté nepropustnosti fólie se totiž ve fóliovnících udržuje velmi vysoká vlhkost vzduchu, což vede ke vzniku plísní.

Pařeniště jev podstatě nízký skleník. Používá se pro pěstování nízkých okrasných rostlin, případně pro snadnější a rychlejší klíčení rostlin.