Sedání základů

Na první pohled by se mohlo zdát, že sedání základů nemá pro nás nikterak velký význam. Ovšem opak je pravdou, díky sedání může v těch nejhorších případech dojít až k destrukci domu.

Sedání je dlouhodobý proces

Je všeobecně známé, že sedání probíhá u všech základů. Z tohoto důvodu je dle normy pro veškeré zděné domy povoleno sednutí až o 50 mm (u staveb provedených z železobetonu je povoleno až 100mm). Jedná se o proces, kdy je tíhou stavby stlačována zemina pod základovými pásy, čímž se z pórů zeminy vytlačuje voda, a tak dochází ke zmenšení tloušťky nosné zeminy (záleží především na rychlosti ústupu vody z pórů).

Sedání, respektive zvětšení poklesů na budově, nemusíme zpozorovat ihned.

K prvnímu stlačení dochází ihned po zatížení zeminy, v našem případě po vylití základových pásů. Pokles je tím větší, čím více se základ zatěžuje od zhotovování budovy (při realizaci nejvíce poklesnou nesoudržné zeminy, či štěrkové zeminy aj.). Sednutí základů se nám projeví na fasádě tvorbou trhlin, popř. trhlinami v interiéru.

Opatření proti poklesu

Při stavbě domů se vždy snažíme, aby sedání bylo rovnoměrné, a tak nenarušilo vzhled domu a nedošlo k poruchám konstrukcí. Počítáme-li u budoucí stavby s jakýmkoli poklesem, musíme vzít na vědomí opatření, která účinky zmírní. Obecně platí, že s rostoucí hloubkou základů, se snižuje riziko případného poklesu. Tahle úvaha vychází z předpokladu, že s rostoucí hloubkou je zemina pevnější a méně deformovatelná (nejedná se o zeminy nesoudržné).

Dalším opatřením je provedení tzv. posuvné spáry, která prochází celou výškou stavby (od základu až po střechu), dovoluje posuny konstrukcí, a tím pádem nedochází ke vzniku trhlin a případným porušení nosných částí. Neplést s dilatační spárou, která u staveb reaguje pouze na teplotní změny v materiálech a neprochází základem.

Nejčastější příčiny

Příčiny trhlin od sedání základů se mohou různit dle dané lokality. Nedojde-li k sednutí během realizace, může k němu dojít v průběhu užívání. Velmi častou příčinou bývá změna využívání (příkladem je předělání obývacího pokoje na knihovnu aj.), ale také kolísání hladiny podzemní vody, zejména její pokles, který ovšem ovlivnit nelze. Dalším známým případem sedání je zrealizování domu v poddolovaném území (pozemky bývají levnější, ale jejich realizace obnáší celou řadu patálií, včetně poklesu základů) a dynamické účinky od těžkých strojů (např. na vedlejším pozemku).