Krytiny ploché střechy

Ploché střechy se realizují ve sklonu 0 – 5°. Tomuto úhlu se přímoúměrně volí způsob povrchové úpravy střechy. Volbu materiálu ovlivňuje i způsob využití střechy, záleží zda střecha bude nepochůzí, pochůzí či vegetativní (zelená).

Povlakové krytiny

Při realizaci střechy, kterou nehodláme využívat k dalším účelům, volíme asfaltové pásy. Jedná se o povlakové krytiny, které vytváří základní hydroizolační vrstvu.

Nejčastěji se používají oxidované pásy. Ty vyžadují povrchovou úpravu reflexními nátěry, protože špatně odolávají UV záření, proto se jim výrazně snižuje životnost. Dnes se používají jen jako parozábrany a jako krytina se provádí ve více vrstvách.

Dalším nejběžnějším povlakem jsou modifikované pásy typu APP a SBS. Pásy APP jsou více odolné UV záření, plasticky se deformují a nevhodná je jejich kombinace s oxidovanými asfalty kvůli soudržnosti (ovlivnění kvality krytiny). Asfalty SBS mají větší životnost, elasticky se deformují, mohou se kombinovat s oxidovanými pásy a je umožněno i mechanické kotvení (odolnost vůči větrům).

K provedení svrchní vrstvy se používají i fólie z měkčeného PVC, o tloušťce 2 mm a polyolefínové fólie. Jejich způsob kladení je stejný jako u asfaltových pásů, pokládají se natavením na nosnou konstrukci. Spoje musí být provedeny s dostatečným přesahem (min. 100 mm), aby nedošlo k zatékání.

Vegetační střechy

Budování tzv. zelených střech má především estetické, ekologické, klimatické a ekonomické důvody.

Přináší zejména zeleň, které v posledních letech výrazně ubývá, a tak přispívá ke zlepšení klimatu.

Vegetační střechy se používají jako extenzivní nebo intenzivní. Základním rozdílem je použitá zeleň, kterou chceme na dané střeše pěstovat.

Pro rostliny s malými kořínky (mechy, trávy, divoké byliny, skalničky) se používají extenzivní střechy. Výška humusové vrstvy se v tomto případě používá 30 – 250 mm.

Zvolíme-li rostliny, jejichž kořeny jsou groteskní, používá se intenzivní střecha. Vrstva humusu je od 250 do 1000 mm a souvrství se skládá až ze 7 vrstev (filtrační, hydroakumulační aj.). Nevýhodou této realizace je velké zatížení nosných konstrukcí a potřeba zavedení automatického zavlažování (podzemní, nadzemní).

Pro správnou funkci zelených střech se provádí realizace odborné firmy.

Dlaždice a štěrk

Určíme-li si, že střechu budeme užívat spíše jako pochůznou (terasy, chodníčky), bude vyžadováno kvalitní provedení hydroizolační vrstvy a uložení pochůzích prvků na tuto vrstvu. Jednotlivé dlaždice se ukládají na podložky (rektifikovatelné, nerektifikova­telné), do písku, do maltového nebo betonového lože.

Výběr metody osazování záleží především na materiálu podkladu, na klimatických podmínkách a na pořizovací ceně. Nejlevnější vyjde maltové lože, ovšem je zase nejpracnější. Nejrychlejší provedení je pomocí podložek (pozor na snadné poškození hydroizolace).